Líbilo by se někomu, kdyby se například o tak závažné věci, jako je vakcína proti černým neštovicím a její plošná aplikace (rovněž prakticky nevratný děj), rozhodovalo na základě emotivních výkřiků?
– sotva.

Bylo na místě vpravdě vědecky (= s hlubokou úctou k pravdě) zvážit všechna pro a proti, zjištěné publikovat a zveřejnit populárně-naučnou formou a teprve potom konat referendum.

Avšak kampaň, referendu předcházející, připomínala reklamu na známý průsermarket Český sen.

Ale pozor(a zde ten rozpor) – šlo o naše státní peníze, které odsouhlasila naše vláda. Žádný evropský byrokrat to tady nenařídil. Tedy stav, který Vám tak „jakž-takž“ vyhovuje.

Čili – v principu mi počínání vlády nevadí. Pokud jde o konkrétní podobu kampaně, byl bych kritičtější.

Ještě dvě poznámky – nevím, jestli jsou barmská junta a propagace práva šarí´a úplně vhodnými paralelami. A dále – nejsem si jistý, jestli by Vám ta „propaganda“ přišla tak nepřijatelná, kdyby propagovala něco, co je Vašemu srdci bližší než EU.

K té propagandě před referendem. Z principu mi skutečnost, že z voleb vzešlá proevropská vláda ve své kampani prezentuje EU „nevyváženě“ (tj. nezmiňuje ve stejné míře její negativa) nevadí. Když chce vláda o něčem občany přesvědčit, je podle mě logické, že bude uvádět především argumenty PRO. Zvláště pokud je složená ze stran, které vstup do EU podporovaly a s tímto stanoviskem ve svých předvolebních programech do voleb vstupovaly. Druhá věc je konkrétní podoba kampaně – a tam se určitě můžeme bavit o tom, jak moc inteligentní a věcná byla. Osobně si myslím, že by bylo dobré, aby v ní zazněla i možná negativa – s tím samozřejmě, že by současně vládní propagace spolehlivě doložila, proč se těchto negativ není třeba bát, nebo jak jsou tato negativa převážena pozitivy vstupu. Stejně tak by mi přišlo dobré, kdyby dotaci či grant dostala i občanská sdružení s kritičtějším názorem na EU (pan Balík v článku píše, že tomu tak nebylo).

TBC

Já se domnívám, a stěží mi to někdo vyvrátí, že naše členství v EU bylo zahájeno velkoplošnou manipulací. Jak bych k něčemu takovému mohl mít někdy alespoň neutrální vztah? Nevíte? – Je to vyloučeno s jistotou, která se limitně blíží jedné.

Vám tedy připadá v pořádku, že prounijní propaganda byla mohutně dotovaná vládou, zatímco ta protiunijní byla chudá jak popelka? I přesto, že prostředky, ze kterých ta propaganda šla, byly přerozděleny i z peněz těch, kdo byli proti? Mohl jsem – jako daňový poplatník – tehdy nějak ovlivňovat veřejné dění v tom smyslu, kdo byl za moje daně propagován?

Nikoli, nemohl. Kam jsem se podíval, všude visely megalomanské plakáty, plné stupidit takového kalibru, že mi bylo na zvracení. Propaganda EU z nás tehdy dělala pitomce. Tehdy poprvé mne napadla myšlenka na emigraci – což se mi nestalo ani za komunismu.

Přiznávám: je to osobní záležitost. EU má u mne za to hluboký vrub a neumím si představit, jak by mohl být vyrovnán.

(pokračování)